Česká spořitelna, původně Okresní hospodářská záložna v Přešticích

Okresní záložna hospodářská byla zřízena okresním výborem na základě zemského zákona č. 26/1882 z dřívějších kontribučenských fondů obilních a později ze záložen vzniklých na základě zemského zákona č. 28/1864. Kontribučenské obilní fondy vznikaly na překlenutí válečných ztrát a velmi se osvědčily. Později se v důsledku společenských změn začaly transformovat na peněžní ústavy. Prosazení příslušných zákonů však nebylo vůbec jednoduché.

V Přešticích sídlila Okresní záložna hospodářská od samého počátku ve vlastním domě na náměstí č.p. 111, kde dnes působí Česká spořitelna. Budova původně patřila Josefu Čermákovi, v roce 1874 shořela a hned se začalo se stavbou novou. Plány na tuto budovu vypracovala známá přeštická firma František a Josef Sieglovi. Hned v prvních letech jejího působení však v této spořitelně došlo k defraudaci. Přesto se spořitelna úspěšně rozvíjela. V srpnu 1934 se původní budova bourala a spořitelna požádala o vydání stavebního povolení na výstavbu budovy nové. To již měla vyhotovené plány od renomované firmy FREIWALD – BÖHM, která projektovala vily, peněžní ústavy a divadla. Jindřich Freiwald studoval Akademii výtvarných umění u prof. Kotěry. Na konci září 1935, tedy za pouhý rok již spořitelna žádala o kolaudaci. Od té doby budova svoji vnější podobu nezměnila. Zajímavostí je, že v plánech byl projektován muzejní sál o rozměrech 10,45 x 9,20 m.

Budova spořitelny na přeštickém náměstí byla v červenci 2010 prohlášena kulturní památkou a stala se tak třináctou a zatím poslední kulturní památkou na území města.

Zde je na místě se zmínit i o plastice na průčelí budovy Spořitelny na Masarykově náměstí. Jejím autorem je Josef Matějů, jehož sochy a plastiky na veřejných budovách se nacházejí zejména na Mladoboleslavsku.

J. Běl 4.9.2016-29

J. Běl 4.9.2016-21

 foto Jiří Běl 4. 9. 2016

Jedna před veřejností téměř utajená socha tohoto sochaře se nachází ve dvoře České spořitelny v Přešticích. Tam je umístěna kašna, uprostřed níž je podstavec se sochou v životní velikosti. Jedná se o postavu dívky s šátkem kolem krku, která za zády nese hrábě. Jedná se o keramickou sochu se zelenou glazurou z r. 1937. 

Text Václav Süss